Chřipka

Chřipková epidemie je stále se opakujícím tématem zimního období. Přestože se chřipka skloňuje ve všech pádech a většina obyvatel je přesvědčena, že tuto chorobu zná, koluje mezi lidmi řada mylných a zkreslených informací. Jak je to tedy s chřipkou doopravdy?

Co je chřipka?
V první řadě je nutné zopakovat zcela základní věc. Chřipka je virové onemocnění. Samotná částice viru čeledi orthomyxoviridae je miniaturní, má v průměru 80 až 120 nanometrů. Pokud bychom chtěli tyto částice pozorovat, bylo by k tomu třeba elektronového mikroskopu. Při 170.000násobném zvětšení by pak částice byla zhruba 1,5 cm velká.

Virus chřipky byl poprvé laboratorně rozpoznán v roce 1932. Dlouhodobé studie ukazují, že každoročně je nakaženo virem chřipky 33 % obyvatel, z nichž 26 % skutečně chřipkou onemocní. Ze všech nemocných musí být 1 % léčeno v nemocnici a 8 % z hospitalizovaných pacientů nemoci podlehne. Odhaduje se, že celosvětově onemocní závažnou formou chřipky 3 až 5 milionů lidí a na chřipku zemře ročně 250.000 až 500.000 lidí.

Množení viru je závislé na hostiteli
Virus je typická parazitní částice. Skládá se pouze z genetické informace a několika bílkovin, tvořících obal. Jejím jediným cílem je množit se. Protože k tomu nemá vlastní mechanismy, musí využít cizí buňku.

K tomu, aby kopírování mohlo vůbec začít, musí se nejdřív virus s buňkou spojit. Virus do buňky vstoupí procesem, při kterém se obalí buněčnou membránou a následně je buňkou pohlcen v tomto obalu. Uvnitř buňky je rozpuštěn ochranný kryt viru a uvolní se jeho genetická informace (RNA). Ta pak putuje do buněčného jádra, kde probíhá její kopírování.

Množení viru způsobuje otok a poškozování sliznice dýchacích cest a její zánětlivé změny. Na takto postiženém povrchu se pak mnohem snadněji usídlí bakterie , které mohou způsobit další komplikace onemocnění.

Infekce se mezi lidmi šíří kapénkami , mikroskopickými infekčními částečkami hlenu a slin obsahujících velké množství virionů. Inkubační doba - čas od kontaktu s virem do počátku příznaků onemocnění - je krátká, kolem 18 až 24 hodin. Onemocnění začíná proto velmi náhle, z plného zdraví a bez varování.

Jak se chřipka projevuje?
Přestože virus do organismu proniká přes sliznice dýchacího ústrojí, nejčasnějšími projevy překvapivě nejsou ani rýma ani kašel. Chřipka začíná horečkou, která dosahuje vysokých hodnot kolem 38 až 40°C. Vzestup teploty provází zimnice a třesavka. Dále se dostavují bolesti hlavy, někdy velmi silné, bolesti kloubů, svalů, očí, zad, nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa, nechutenství.

Během jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky postižení horních i dolních dýchacích cest. Tedy rýma, bolest a pálení v hrdle, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění se v produktivní hlenovitý kašel. Je-li kašel výraznější, může se při něm objevit i bolest za hrudní kostí. Celkové příznaky nemoci s teplotami, únavou, bolestmi hlavy a svalů obvykle vymizí během tří nebo čtyř dnů. Rýma a kašel pak trvá zhruba týden až deset dnů. Mírně vyšší únavnost a slabost se však může objevovat až měsíc po onemocnění.

Léčba chřipky
Jak se chřipka dá léčit? Hlavní skupinou jsou léky proti teplotě a bolesti. Jejich užití připadá v úvahu ve chvíli, kdy tělesná teplota měřená v podpaží přesáhne 38°C nebo pacient trpí bolestmi hlavy, kloubů, svalů a podobně. Nejrozšířenější jsou kyselina acetylsalicylová, paracetamol a ibuprofen.

Na ucpaný nos nejlépe fungují kapky nebo spreje do nosu. Prakticky všechny druhy je možné koupit bez receptu v lékárně, obvykle se podává jedna kapka nebo vstřik do každé nosní dírky několikrát denně dle potřeby.

Relativně novou skupinu tvoří léky působící přímo proti chřipkovému viru, neboli virostatika . Zatím existuje jen omezené množství druhů virostatik, proti chřipce existují dvě skupiny léků.

Jednak je to starší generace léků, kam řadíme amantadin a rimantadin. Tyto léky jsou účinné pouze proti viru chřipky A. Je nutné je podat co nejdříve po výskytu prvních příznaků chřipky, nejpozději do 48 hodin. Podávají se ve formě tablet dvakrát denně. Mohou mít nežádoucí účinky, jako jsou poruchy spánku, nervozita, nevolnost, zvracení, poruchy pozornosti.

K novější generaci patří rovněž dva léky, zanamivir a oseltamivir. Obě dvě látky svým účinkem brání viru v kontaktu s buňkou a v opuštění buňky. Zanamivir je určen pouze k inhalacím a smí se podávat od 7 let věku. Oseltamivir existuje ve formě tablet nebo sirupu a je možné ho podat i dětem od 1 roku. Stejně jako u starší generace virostatik je nezbytné léčbu zahájit do 48 hodin od prvních příznaků.

Prevence a následky
Lepší než léčba nemoci je ale její prevence. Určitou možností ochrany proti chřipce je očkování. Vakcín proti chřipce existuje několik druhů. Očkování si může dopřát prakticky každý. Výjimku tvoří osoby, kterým očkovací látka nemůže být podána z důvodu rizika závažné alergické reakce, nemělo by být podáno rovněž osobám s právě probíhající jinou infekcí. Opatrnosti je třeba u pacientů s poruchou imunitního systému, u nich musí o vhodnosti očkování rozhodnout odborný lékař imunolog, u kterého jsou ve sledování.

Pokud má být boj s chřipkou úspěšný, je nezbytné být o hrozbě epidemie včas informován. Kromě sledování zpráv v rozhlase, televizi a novinách dnes může řada lidí využít internet. O aktuální situaci v republice i ve světě informují speciální webové stránky www.chripka.cz, kde je možné nalézt mapu šíření nákazy v regionech, podrobné informace o chřipkovém viru i články světových agentur o nových vakcínách a lécích. V souvislosti s ptačí chřipkou, která se v posledních letech často diskutuje, vznikly stránky s podobným zaměřením www.pandemie.cz.

Jak dlouho klasická chřipka trvá?
Nekomplikované onemocnění, které je správně léčeno, má velmi dobrou prognózu. Drtivá většina nemocných se uzdraví zcela bez jakýchkoliv následků. Někdy i u zdravých osob přetrvává několik týdnů po proběhlém onemocnění mírná porucha plicních funkcí. Z toho vyplývá, že doba rekonvalescence po chřipce by se měla pohybovat spíše v řádu týdnů, než dnů. Rekonvalescencí se míní zejména dostatek tělesného odpočinku, dostatek spánku, omezení větší fyzické zátěže, adekvátní přísun vitaminů ve stravě.

MUDr. Ondřej Materna, www.chripka.cz

autor: MeDitorial