Rezistence chřipkového viru na inhibitory neuraminidázy

Inhibitory neuraminidázy jsou v současnosti nejúčinnějším prostředkem pro léčbu chřipky. V nedávné době se ale objevily alarmující případy kmenů rezistentních na tato antivirotika . Bylo provedeno již mnoho studií, ve kterých byl výskyt rezistentních kmenů u pacientů léčených inhibitory neuraminidázy popsán. Velmi užitečné by ale bylo vědět, jaká je pravděpodobnost, že léčba pacienta nabídne viru vhodné podmínky pro vznik rezistentní mutace a že se tento rezistentní kmen bude dále šířit.

Přibližné odhady rizika vzniku rezistence na inhibitory neuraminidázy u chřipkového viru zatím bohužel neexistují. Ve studii skupiny vědců pod vedením Andrease Handela se podařilo použít metodu, která nespoléhala na epidemiologická data. Namísto nich byla vhodně zkombinována data získaná od dobrovolníků, kteří onemocněli chřipkou, s matematickou konstrukcí, která umožnila odhadnout poměry panující ve výchozí generaci viru a zhodnotit riziko následného šíření rezistence.

Vědci z Atlantské Emery Univerzity také ve své studii vysvětlují, jak jsou tato data ovlivněna změnami v účinnosti léků, načasováním léčby, odolností rezistentního kmene a detaily v jeho struktuře, stejně tak jako vlastnostmi imunitního systému infikovaného jedince.

Studie také přináší odhady, které mohou být poté použity v matematických a počítačových modelech určených k výzkumu toho, jaký může mít užívání inhibitorů neuraminidázy vliv na vznik a šíření rezistentních virů v populaci. Pro další zhodnocení bude nezbytná lepší znalost dynamiky imunitní odpovědi během infekce chřipkovým virem. Tato otázka se nepochybně stane předmětem dalších studií.

(hak)

Zdroj: PLoS: Neuraminidase Inhibitor Resistance in Influenza: Assessing the Danger of Its Generation and Spread