Vzhledem k neustálým změnám chřipkových virů vznikla potřeba trvalé surveillance tohoto onemocnění. Základy mezinárodní surveillance chřipky byly položeny Světovou zdravotnickou organizací v roce 1948. Tato spolupráce je často uváděna jako model dobré mezinárodní spolupráce a rychlé výměny informací. Světová zdravotnická organizace se tak stala zodpovědnou za chod mezinárodní sítě laboratoří monitorujících výskyt a rozšíření nových subtypů či kmenů chřipky. Součástí této sítě jsou jednak chřipkové laboratoře v jednotlivých zemích, národní chřipková centra a mezinárodní referenční centra pro chřipku.

Hlavní zásady
Pravidelný a organizovaný dohled představuje jednu z nejdůležitějších metod kontroly šíření chřipky. Sledují se epidemiologická data (nemocnost, úmrtnost atd.), výsledky virologických vyšetření zaměřených na identifikaci viru a data ze sérologických přehledů. Cílem chřipkové surveillance je shromažďovat, třídit, analyzovat a rozšiřovat informace o aktivitě chřipky tak, aby napomáhaly vyhodnocení, prevenci a kontrole nemocnosti a úmrtnosti Surveillance musí dostatečně kriticky přijímat nejnovější informace a dále je poskytovat.
Aby kontrola chřipky byla účinná:

• je nezbytné co nejdříve identifikovat počátek aktivity chřipky v populaci a získávat izoláty viru pro charakterizaci během celého období aktivity
• je nutné vyhodnotit rozsah nemocnosti a úmrtnosti způsobených chřipkou nebo chřipce se podobajícím onemocněním v kolektivech a vymezit podíl viru chřipky a dalších respiračních patogenů na těchto onemocněních
• je třeba předvídat možné typy chřipky a rozsah aktivity v populaci po dobu nadcházejících týdnů, měsíců či let

Metody
Virologická laboratorní diagnostika je základem pro monitoring antigenního driftu a shiftu chřipkových kmenů cirkulujících v lidské populaci. Antigenní varianty virů chřipky A musí být stále monitorovány a izolovány, aby mohly být použity k výrobě aktuálních vakcín. Prohloubení surveillance přinesla genetická analýza virových glykoproteinů (hemaglutininu a neuraminidázy).

Cílem virologické laboratorní diagnostiky je:

• včasná identifikace cirkulujících kmenů viru chřipky
• kvantifikace rozsahu cirkulace viru chřipky v daném společenství v porovnání s předchozím obdobím aktivity chřipky
• vyhodnocení relativního podílu různých typů, subtypů či kmenů viru chřipky k výskytu chřipkového onemocnění v dané populaci, včetně chřipce se podobajícím onemocněním
• vyhodnocení podílu chřipkových virů na akutních respiračních onemocněních v různých skupinách obyvatelstva, zejména podle zeměpisné oblasti, věkových kohort, a jejich podíl na nozokomiálních nákazách

Sběr dat
V rámci surveillance chřipky se v ČR provádí sledování absolutních a relativních počtů nemocnosti akutních respiračních onemocnění a počtu komplikací při akutním respiračním infektu. Sledování dat je zajištěno sledováním počtu nemocných v týdenních intervalech z ordinací praktických dětských lékařů a praktických lékařů pro dospělé. Odhadem je v ČR do sítě hlášení akutních respiračních onemocnění zapojeno 3500 praktických lékařů a hlášení pokrývá více než 50 % populace České republiky.